Při čtení, prosím buďte shovívaví, jsou to články z prváku, nebo z druháku na střední, kdy jsem si myslela, že budu spisovatelka. Tehdy jsem ještě nevěděla, co to copywriting je. Články vkládám v původní verzi, bez úprav. :-) Přiznávám, mezeru za čárkou jsem přidala všude, nedalo se na to dívat. :-D
Euthanasie – vražda, nebo milosrdenství?
Slovo vypadající téměř nevinně a možná trochu exoticky, průhledná postava stojící v koutku, křičící, hlásící se o slovo, a přesto přehlížená. Někdo s ní souhlasí a považuje ji za vysvobození, někdo ji zavrhuje a říká že je to hanebné zabít člověka. Ale kdo z nás skutečně ví jaké to je živořit v kómatu a pomalu čekat na jistou smrt?
Kdo skutečně ví jaké to je být živý a zároveň mrtvý? Odpověď je snadná, asi nikdo…možná jen ti kdo viděli na vlastní oči umírat své blízké…viděli jejich utrpení a přáli si, aby tohle nemuseli zažít…
Neustálé hlasování, schvalování zákonů, všechno se to točí kolem politiky a jejich neustálých rozmarů.
Česká republika má tolik zákonů, tolik všemožných ustanovení, ale zákon o tom zda-li je euthanasie legální, či ne, ještě nikdo nevydal. Možná je na čase ptát se proč? Protože je to vražda, nebo protože je to nelidské? Nebo jen proto, že si s tím lidé neví rady? Zeptejte se někoho na ulici a každý je na rozpacích, protože by na jednu stranu euthanasii odsouhlasil, ale na druhou ne. Je to velký zásah do života každého člověka, je to smrt, ale mnohdy právě smrt bývá vysvobozením.
Já sama pořádně nevím jestli je euthanasie správná, nebo ne. Nevím jestli bych přistoupila na její legalizaci, o tom nerozhoduji. Jen se snažím říct, že když problém neřešíte a odsunete ho stranou - nezmizí, ale objeví se znova v nejneočekávanější chvíli a podrazí vám nohy. Proto bychom se možná my všichni měli zamyslet nad tím co pro nás euthanasie znamená, jestli milosrdenství, nebo něco, čemu se říká asistovaná vražda…
Tam, kde to všechno začalo…
Když nebe zatáhne svou tvář a noc nechce nastoupit na svůj trůn…
V tomto nekonečném šeru a neutuchající temnotě je čas na příběh jež vám budu vyprávět…
Je o malé, ale ne až tak bezvýznamné planetce, která si ve změti souhvězdí a galaktických propletenců přece jen našla své místo. Její jméno ať je sebevíc obyčejné znamená pro lidi právě to co neumí docenit…
Ano! Je to Země…
Od pradávných časů je to jediná planeta na které je možné žít a volně se nadechnout. Její útroby byly vždy divoké a nespoutané, nikdo do nich nezasahoval. Bujná zeleň rostla do nebeských výšin, možná ještě dál a velké stromy sahající až kamsi ke hvězdám měly vždy dost prostoru, aby mohli okysličovat přírodu a zdobit její čistou krásu…
Pak, ale přišel člověk… Pod jeho rukou začala příroda pomalu, ale jistě chřadnout. Těžba nerostných surovin učinila tak veliké zásahy do nitra naší chlouby, že stromy už nerostly s takovou chutí a bývala pestrost květin začala blednout. A některé druhy volně žijící zvěře buď zahynuly pod tíhou změny prostředí a tím i klimatu, nebo byly zotročeny… Své způsobily i stavby nespočetného množství továren a elektráren. Ty dokázaly během několika let znečistit spodní i povrchové vody a vytvořit v ovzduší nemalou branku narušující ozón… To vše na sebe navazuje další a další problémy nezáleží na tom zda malé či velké. Například porušení ozonu způsobuje průnik nebezpečného UV záření, které už léta proniká do naší atmosféry, výsledkem jsou rakovinotvorné procesy vedoucí k mnoha zbytečným úmrtím…
Zpočátku každý myslel, že přírodě pomáhá. Nyní, když se nám příroda odměňuje záplavami a zhoršenými podmínkami pro život, teď teprve vidíme co jsme způsobili. Už je pozdě přemýšlet nad tím co jsme udělali špatně.
Důležitější je se zamyslet nad tím, co bychom mohli udělat proto, abychom přírodě alespoň částečně vrátili ukradenou důstojnost a svobodu…
Toto byl jen názor jednoho člověka z mnoha… Můžete si vytvořit vlastní sny o dokonalém světě, jedno je však pravda:
„Nikdy nebude tak dokonalý, aby mu něco nechybělo, nebo naopak nepřebývalo.“
Na vlnách všech možných planet a hvězd se vracíme zpět do tajů vesmíru, právě tam kde se zrodil život a kde všechno začalo… Třeba právě tam leží řešení, které lidstvo hledá a nenachází…